)
Na to, abych někomu něco ukradl nemusím být zručným kapsářem ani profesionálním kasařem. Mohu být docela spořádaným občanem, třeba živnostníkem, platícím řádně daně i mzdy zaměstnancům. A přitom budu mít ještě tolik drzosti, že onu ukradenou "věc" vystavím všem na odiv. Jak je možné, že mi to projde? A skutečně je takové jednání normální a společností tolerované?
Ne, rozhodně nečekejte, že vám poskytnu dokonalý návod k trestnému činu, vymezeném v platném ustanovení §152 Trestního zákona takto:
Projevů porušování práv vyplývajících nejen z Autorského zákona (121/2000 Sb.) ale i zákona o ochranných známkách ( 137/1995 Sb.) je obrovské množství. Od tak populárního "přepalování" hudebních CD i softwaru přes literární epigonství až po "krádeže" ( rozuměj neoprávněná užití ) populárních hrdinů z animovaných filmů. Za několik uplynulých let jsem se s takovým jednáním setkal až nepříjemně často; některá do očí bijící drzost už z nároží zmizela, jiná se na nás vesele culí dál. Jak je výstižně řečeno na internetových stránkách firmy Merchandising Prague: Užití nejznámějších a trvale populárních televizních a výtvarných děl z našeho portfolia je okamžitě působící komunikační strategií pro dlouhodobý růst prodeje Vašeho produktu a značky. Zde tedy hledejme důvod následujícího jednání.
Mohu se jen domýšlet motivů, které tolik českých i moravských podnikatelů a podnikavců k takovému jednání vedou: špatné právní vědomí je pravděpodobně dáno značnou zakonzervovaností určitých nepravdivých dogmat. Ještě před dvaceti lety jsme zoufale toužili po jakýchkoliv projevech "západního" světa. Žvýkačky s obrázky myšáka Mickey byly k mání pouze v Tuzexu, a tak je ti šťastnější půjčovali méně šťastným, kteří z nich za pomoci pausovacího papíru a tužky překreslovali zvětšeniny - není jich málo v dětských památnících z těch dob. Co jsme si odnesli z dětství jako běžný model chování nám bohužel zůstává, bez ohledu na protiprávnost jednání. Dnes už nepotřebujeme ani minimální řemeslnou zručnost při překreslování - stačí skener a standardní kancelářský počítač.
Že se běžní spotřebitelé nepídí po oprávněnosti či neoprávněnosti užívání známých děl jim nelze vyčítat - není to jejich povinností. Což je právě prvek spekulativního jednání mnoha "podnikatelů". Pojďme se tedy podívat, co všechno bylo a je možné právě v této oblasti. Bob, králík z klobouku, osamělý a beze svého nerozlučného kamaráda Bobka se několik let věnoval prezentaci údržbářské firmy. Na ceduli u velké brněnské křižovatky se hmoždil s hasákem, a Vladimíru Jiránkovi se o jeho existenci pravděpodobně nikdy nic nedoneslo.
A také nedostal nikdy za užívání svého díla zaplaceno.
Králíci z klobouku nejsou ani zdaleka tak populární jako jiný český literární a filmový hrdina - Krteček Zdeňka Milera. Jen na okraj - výtvarník se jeho tvorbě věnuje přes padesát let, jen nakladatelství Albatros knih s krtkem vydalo přes pět milionů a tři sta tisíc navrch. A podívejme se, co všechno chudák krtek musel snést:
)
Musel se nedobrovolně stát pumpařem u čerpadla cestou do Kyjova,
)
nabízel levný textil v brněnské uličce s příznačným jménem Závist jakožto součást "jednotné vizuální komunikace" (tedy byl všude - od vizitky až po billboard)
)
prodával cement a cihly
)
a aby mu nebylo v Moravské sauně přílišné horko, musel se dokonce svléci z kůže.
)
I další česká figurka, Rumcajs ztvárněný Radkem Pilařem, se stal nedobrovolně komerční ikonou. Představa majitele obchodu byla pravděpodobně taková, že nejlépe se budou modely letadel pouštět právě v lese Řáholci.
Českým figurkám zdatně sekundují jejich zahraniční kolegové:
)
obchodní pasáž Myší díra je už řadu let součástí brněnského folklóru - jestliže nad uzavřeným průchodem plným zboží pochybného původu nám světoznámý Jerry kyne packou, ani nám nepřipadá tak nepatřičný a nezamýšlíme se nad tím, co tam vlastně dělá.
)
)
)
Dobrý tip nám zaručeně dá Diesneyho Mickey ať už půjde o nářadí, prodejnu kočárků či o restauraci...
Tohle všechno jsem na vlastní oči viděl. Taková byla devadesátá léta k světoznámým hrdinům. Myslím, že si to nezasloužili.
Uveřejněno v časopise "Právo a podnikání" č.10/2002, Nakladatelství ORAC Praha