Publicistická činnost




Jak se krade copyright


JUDr. Petr Přehnil, Ph.D.



[Zpět na publicistickou činnost]

Na to, abych někomu něco ukradl nemusím být zručným kapsářem ani profesionálním kasařem. Mohu být docela spořádaným občanem, třeba živnostníkem, platícím řádně daně i mzdy zaměstnancům. A přitom budu mít ještě tolik drzosti, že onu ukradenou "věc" vystavím všem na odiv. Jak je možné, že mi to projde? A skutečně je takové jednání normální a společností tolerované?

Ne, rozhodně nečekejte, že vám poskytnu dokonalý návod k trestnému činu, vymezeném v platném ustanovení §152 Trestního zákona takto:

  1. Kdo s dílem, které je předmětem ochrany podle práva autorského, nebo s výkonem výkonného umělce, zvukovým či obrazovým záznamem nebo rozhlasovým či televizním pořadem, které jsou předmětem práva příbuzného právu autorskému, neoprávněně nakládá způsobem, který přísluší autoru, výkonnému umělci, výrobci zvukového či obrazového záznamu, rozhlasové či televizní organizaci nebo jinému nositeli těchto práv, anebo kdo jinak tato práva porušuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
  2. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán,
    1. získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, nebo
    2. dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.

Projevů porušování práv vyplývajících nejen z Autorského zákona (121/2000 Sb.) ale i zákona o ochranných známkách ( 137/1995 Sb.) je obrovské množství. Od tak populárního "přepalování" hudebních CD i softwaru přes literární epigonství až po "krádeže" ( rozuměj neoprávněná užití ) populárních hrdinů z animovaných filmů. Za několik uplynulých let jsem se s takovým jednáním setkal až nepříjemně často; některá do očí bijící drzost už z nároží zmizela, jiná se na nás vesele culí dál. Jak je výstižně řečeno na internetových stránkách firmy Merchandising Prague: Užití nejznámějších a trvale populárních televizních a výtvarných děl z našeho portfolia je okamžitě působící komunikační strategií pro dlouhodobý růst prodeje Vašeho produktu a značky. Zde tedy hledejme důvod následujícího jednání.

Mohu se jen domýšlet motivů, které tolik českých i moravských podnikatelů a podnikavců k takovému jednání vedou: špatné právní vědomí je pravděpodobně dáno značnou zakonzervovaností určitých nepravdivých dogmat. Ještě před dvaceti lety jsme zoufale toužili po jakýchkoliv projevech "západního" světa. Žvýkačky s obrázky myšáka Mickey byly k mání pouze v Tuzexu, a tak je ti šťastnější půjčovali méně šťastným, kteří z nich za pomoci pausovacího papíru a tužky překreslovali zvětšeniny - není jich málo v dětských památnících z těch dob. Co jsme si odnesli z dětství jako běžný model chování nám bohužel zůstává, bez ohledu na protiprávnost jednání. Dnes už nepotřebujeme ani minimální řemeslnou zručnost při překreslování - stačí skener a standardní kancelářský počítač.

Že se běžní spotřebitelé nepídí po oprávněnosti či neoprávněnosti užívání známých děl jim nelze vyčítat - není to jejich povinností. Což je právě prvek spekulativního jednání mnoha "podnikatelů". Pojďme se tedy podívat, co všechno bylo a je možné právě v této oblasti. Bob, králík z klobouku, osamělý a beze svého nerozlučného kamaráda Bobka se několik let věnoval prezentaci údržbářské firmy. Na ceduli u velké brněnské křižovatky se hmoždil s hasákem, a Vladimíru Jiránkovi se o jeho existenci pravděpodobně nikdy nic nedoneslo.

A také nedostal nikdy za užívání svého díla zaplaceno.

Králíci z klobouku nejsou ani zdaleka tak populární jako jiný český literární a filmový hrdina - Krteček Zdeňka Milera. Jen na okraj - výtvarník se jeho tvorbě věnuje přes padesát let, jen nakladatelství Albatros knih s krtkem vydalo přes pět milionů a tři sta tisíc navrch. A podívejme se, co všechno chudák krtek musel snést:

Musel se nedobrovolně stát pumpařem u čerpadla cestou do Kyjova,








nabízel levný textil v brněnské uličce s příznačným jménem Závist jakožto součást "jednotné vizuální komunikace" (tedy byl všude - od vizitky až po billboard)









prodával cement a cihly








a aby mu nebylo v Moravské sauně přílišné horko, musel se dokonce svléci z kůže.








I další česká figurka, Rumcajs ztvárněný Radkem Pilařem, se stal nedobrovolně komerční ikonou. Představa majitele obchodu byla pravděpodobně taková, že nejlépe se budou modely letadel pouštět právě v lese Řáholci.









Českým figurkám zdatně sekundují jejich zahraniční kolegové:

obchodní pasáž Myší díra je už řadu let součástí brněnského folklóru - jestliže nad uzavřeným průchodem plným zboží pochybného původu nám světoznámý Jerry kyne packou, ani nám nepřipadá tak nepatřičný a nezamýšlíme se nad tím, co tam vlastně dělá.








Dobrý tip nám zaručeně dá Diesneyho Mickey ať už půjde o nářadí, prodejnu kočárků či o restauraci...

Tohle všechno jsem na vlastní oči viděl. Taková byla devadesátá léta k světoznámým hrdinům. Myslím, že si to nezasloužili.

[Zpět na publicistickou činnost]